OKOLÍ

Obec Všeradice:

Autobusová doprava: linky na Beroun, Hořovice a Řevnice
Železniční doprava: ano, trať ČD č. 172 Zadní Třebáň - Lochovice
Cyklostezky: č. 16 z Hořovic do Zadní Třebáně
Turistické trasy: modrá: Dobříš - Želkovice
Kultura: Všeradické muzeum pravěku, Galerie a muzeum M.D.Rettigové
Bohoslužby: kostel Sv. Bartoloměje - církev římskokatolická - Ne 9:00 hodin

 

Region nabízí turistům :

PŘÍRODA

Chráněná krajinná oblast
Český kras

Adresa správy: Karlštejn, č. p. 85, 
                          267 18 Karlštejn
Tel.: +420 311 681 023, +420 311 681 713
Web: www.ceskykras.ochranaprirody.cz

Rozloha: 128 km²
(bývalé okresy Beroun, Praha - západ)
Nadmořská výška: 208 m (Berounka - Zadní Třebaň) až 499 m (vrch Bacín)

Informační středisko CHKO Český kras najdete na Bubovickém potoku, na křižovatce červené a žluté turistické trasy, kde stojí srubová stavba - Kubrichtova bouda.

Na východ až jihovýchod od Berouna se rozkládá krajina, která svou mnohotvárností až divokostí některých částí okouzlí srdce každého, alespoň trochu romantického návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972 na ochranu nejcennější části pánve zvané Barrandien, která oplývá řadou unikátů a jedinečných geologických lahůdek. Jedná se především o převážně vápencové území s častými krasovými jevy včetně jeskyň, patřících k největším v Čechách. Svůj podíl na tvarování krajiny má i Berounka se svojí erozní činností a mnohými přítoky. Pro svoji nízkou nadmořskou výšku je tato oblast příhodná pro širokou škálu rostlin i zvířat. Mezi rostlinami zde najdeme i druhy, které spadají do kategorie ohrožených druhů, např. třemdava bílá, vstavač nachový, nebo kavyl Ivanův. Ve vápencových jeskyních nalezneme na 10 druhů netopýrů a vrápenců. Díky ochraně a zachování prostředí se tu vyskytuje významné množství měkkýšů, plazů a obojživelníků. Motýlů je zde možno najít kolem 1400 druhů. Cenné jsou nálezy zkameněnlých mořských živočichů. K ochraně výjimečných hodnot bylo vyhlášeno 18 maloplošných chráněných území o celkové výměře 2700 ha: 2 národní přírodní rezervace, 4 národních přírodních památek, 8 přírodních rezervací, 4 přírodní památky.


Chráněná krajinná oblast
Křivoklátsko

Adresa správy: Zbečno č. 5, 270 27 Zbečno
Tel./fax: +420 313 554 810
Web: www.krivoklatsko.ochranaprirody.cz

Rozloha: 630 km²
(bývalé okresy Beroun, Kladno, Plzeň - sever, Rakovník, Rokycany)
Nadmořská výška: 223 m (Berounka - Hýskov) až 616 m (vrch Těchovín)

Krajinná oblast byla vyhlášena chráněnou 24. 11. 1978. Ovšem ještě rok a půl před tímto vyhlášením si tohoto přírodního útvaru všimlo UNESCO a 1. 3. 1977 uznalo toto území jako biosférickou rezervaci v rámci programu MaB - člověk a biosféra (Man and Biosphere). Křivoklátsko začíná v těsném sousedství s přírodním parkem Horní Berounka v obci Zvíkovec a končí u obce Hýskov. Na území CHKO Křivoklátsko bylo vyznačeno 24 zvlášť chráněných území - 4 národní přírodní rezervace, 15 přírodních rezervací, 5 přírodních památek. Z geologického hlediska se území skládá ze starohorních břidlic a drobů ze staročeského Barrandienu. V okolí Berounky si jistě povšimnete štěrkopískových teras. Zcela charakteristický pro tuto oblast je klikatý tok Berounky, který vytvořil zajímavé údolí, místy až kaňovitého rázu. Řídce osídlená pahorkatina středních Čech je převážně pokryta smíšenými a listnatými lesy, s hojně se vyskytujícím tisem červeným. Lesy a jejich ekosystémy zajímají 64 % území. Díky včasné ochraně se zde zachovalo více než 1800 druhů rostlin. Pro svůj členitý terén je území vhodné pro různé druhy zvěře. Hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků, mimo jiné vzácný výr velký a čáp černý. Úkryt zde nachází velké množství měkkýšů, bezobratlovců, savců, vášek i motýlů. Některá zvířata jsou na seznamu vzácných a ohrožených druhů.
Územím je vedeno 450 km turisticky značených stezek a 271 dálkových i regionálních cyklotras. Při návštěvě tohoto místa si můžete prohlídnout i řadu historických památek, nebo si jenom vychutnávat klid a pohodu lesa. Místo je vyhledávané také horolezci a samozřejmě vodáky, kteří nacházejí své vyžití na řece Berounce. Měli bychom však mít stále na paměti, že v takto chráněnném území je zákaz táboření, rozdělávání ohně a jakékoliv zásahy do přírody.



POKYNY PRO NÁVŠTĚVNÍKY CHRÁNĚNÝCH KRAJINNÝCH OBLASTÍ:
Ochrana rostlin a živočichů: Nepoškozujte rostliny a nerušte živočichy ani jejich životní prostředí.
Turistika, táboření: Používejte vyznačenou síť udržovaných cest vedoucích nejatraktivnějšími místy. Pro táboření jsou určena tábořiště a kempy. Mimo ně nezapalujte ohně, velmi snadno vzniká požár.
Cyklistika: Používejte značené cyklotrasy nebo zpevněné cesty a silnice, na ostatních cestách vzniká eroze.
Motorismus: Zákaz vjezdu s vozidly mimo silnici. Nebo ještě lépe - zanechejte své auto na parkovišti a jděte za přírodou pěšky!
Pořádek a čistota v přírodě: Neznečišťujte přírodu a své odpadky si odnášejte s sebou jako každý slušný

 

JESKYNĚ

Krasové jevy v Českém krasu

Tvorba krasových jevů je podmíněna schopností vody rozpouštět vápencové usazeniny. Tímto způsobem vznikaly na povrchu kaňony, závrty a ponory vod, pod zemí pak jeskyně a propasti s druhotně usazeným vápencem sintrem a různými formami jeskynní výzdoby. Český kras není příliš bohatý na rozsáhlé podzemní systémy. Jeho bohatství spočívá v existenci krasových jevů a pestrosti přírody, která je zde vázána na vápencové podloží. Jsou to rostlinná společenstva, bohatá měkkýší fauna i živočichové, pro jejichž život jsou podzemní úkryty důležité - netopýři a vrápenci. Pro jeskyně Českého krasu je typické jejich vyhledávání člověkem od dob nejdávnějších až po dnešek. Nejstarší nálezy po osídlení člověkem v Čechách pocházejí z velké části z Českého krasu.

Krasové jevy jsou chráněnými přírodními výtvory. Vstup do nepřístupných jeskyní je zakázán.


Koněpruské jeskyně

Adresa správy: poštovní schránka 13, 266 01 Beroun
Tel.: +420 311 622 405
Web: www.caves.cz/cz/jeskyne/konepurske-jeskyne/

Jeskyně s charakteristickými krasovými jevy jsou největší jeskynní soustavou v Čechách. Nachází se 7 km jižně od Berouna v chráněném území Český kras. Objeveny byly v roce 1950 při těžbě vápence v lomu na jihozápadním úbočí Zlatého koně a pro veřejnost zpřístupněny roku 1959. Vznikly v devonských vápencích, starých až 400 miliónů let. Krápníkové bohatství tvoří stalagmity, stalaktity i sintrová jezírka. Jeskyně jsou jedinečné svou opálonosnou výzdobou (tzv. koněpruské růžice) a paleontologickými nálezy, dokládajícími vývoj přírody za posledních 1,5 miliónu let. 
Komplex chodeb o celkové délce přes 2 km tvoří tři patra. Zpřístupněná trasa pro veřejnost vede patrem středním a svrchním a je dlouhá přibližně 620 m. Ve svrchní patře jeskyní byla v 15. století tajná penězokazecká dílna.  

Jeskyně na Kodě

Na Kodě je několik krasových jeskyní. Nejznámější je Kodská jeskyně, dlouhá 20 m, v níž byly objeveny pravěké kamenné nástroje, zbraně a hliněná keramika. Ve svahu jižně od Tetína byla v roce 1975 nalezena velká jeskyně, kterou její objevitelé nazvali Martina. Je dlouhá více než 400 m a ze vstupní, velmi úzké chodby byl objeven rozsáhlý Obří dóm, který patří k největším známým podzemním prostorám Českého krasu. V jeskyni je bohatá krápníková výzdoba; u vchodu bylo objeveno mnoho dokladů o tom, že jeskyni po celé věky využíval člověk. Ve skalnatém srázu nad Kodskou roklí (nazývanou častěji Údolí děsů) je několik menších jeskyní; z Liščí jeskyně pocházejí archeologické nálezy z pravěku a ze středověku. Drobné jeskyně jsou i v závěru Císařské rokle (nazývané také V Capuši nebo V Brdláku).
Uzávěrové jeskyni byly nalezeny kosterní pozůstatky ženy, která byla zabita a zohavena
nejspíše v době bronzové. Několik lidských koster podobného stáří bylo objeveno v propasti na Tobolském vrchu. 

Krasové jevy a jeskyně u Kotýzu 

Nedaleko obce Tmaň se nachází Národní přírodní památka Kotýz. Na okraji vápencových skal nad Suchomastským potokem je několik skalních bran a mostů, které vznikly působením vod a zvětráváním skalního masivu. Na jižním okraji skal Kotýzu je Jelínkův most, který vznikl jako trhlinová rozsedlina se skalní bránou. Dnes je odtud výhled pouze na kolejiště a průmyslové objekty vápenky Čertovy schody. Aksamitová brána leží před horním okrajem svahu Kotýzu při cestě od Suchomastského potoka kolem Havlíčkova mlýna. Vznikla pravděpodobně zřícením stropu jeskyně. Zajímavé jsou i jeskyně na skalní hraně Kotýzu - Kozí díry a Tři voli. Archeolog F. Prošek zkoumal jeskyni Děravou a objevil zde množství nástrojů a kostí.

Jeskyně na Kobyle

Na severovýchodním úbočí návrší Kobyla byl již v roce 1929 opuštěný jámový lom s názorným odkryvem očkovského přesmyku a jeskyní s výplněmi, které obsahují paleontologický a archeologický materiál významný pro kvartérní stratigrafii. V severní stěně lomu je velkým portálem otevřená Zlomená jeskyně, jejíž svrchní část e vyvinula na Očkovském přesmyku. U paty jihozápadní stěny lomu je Chlupáčova sluj. Výplně této jeskyně obsahují sedimenty z riss-würmského integlaciálu a würmského glaciálu, bohaté na nálezy kostí savců; paleontologové zde objevili dokonce i zbytky mamuta. 

Jeskyně v údolí Berounky a kaňonu Kačáku

Ve skalách, lemujících břehy Berounky u Srbska a kaňon Kačáku se nalézá celá řada vchodů do nepřístupných vápencových jeskyní. Na levém břehu řeky se jedná se o Barrandovu, Úzkou, Novou, Galerii Patrovou aj. Mnohé, jako jeskyně Galerie, patří k místům, s nimiž jsou spojeny nálezy osídlení člověkem. Nejznámější je Barrandova jeskyně. Délka jejich chodeb je asi 150 m. Na pravém břehu nad budovami lomu Kruhový se nachází velký 
trojúhelníkový vchod do jeskyně Buml. Ta byla objevena tetínskými jeskyňáři a její délka je 300 m.

Jeskynní systém na vrchu Chlum

V lomu na vrchu Chlum najdete velký jeskynní systém Českého krasu. Je tu několikapatrová spleť chodeb, dómů a propastí až 20 m hlubokých. Jeskyně nejsou přístupné. V některých byly nalezeny předměty z doby kamenné.

PŘÍRODNÍ PAMÁTKY

Klonk

Prudký skalnatý svah severně od obce Suchomasty a nad pravým břehem Suchomastského potoka je tvořen úplným sledem břidlic a vápenců silurského a devonského stáří. V roce 1972 se na základě rozhodnutí geologického kongresu v Montrealu stal světově významným geologickým profilem na hranici silur - devon. Událost rozhodnutí geologů připomíná pomník s bronzovou deskou, který najdete na severním okraji obce Suchomasty.
Skalní výchozy o ploše necelých 9 ha jsou od roku 1992 jsou chráněny jako národní přírodní památka. Rostlinstvo a fauna, přestože nejsou hlavním předmětem ochrany, patří k velmi zajímavým. Na území bylo zjištěno 117 druhů cévnatých rostlin. Nejbohatěji zastoupenou skupinou fauny je hmyz.

Kotýz

Nedaleko obce Tmaň, 3 km jižně od Králova Dvora se nachází nad údolím Suchomastského potoka přirozené skalní výchozy s názvem Kotýz. Příkrý skalní útvar bohatý na flóru i faunu, který se rozléhá na 31 ha, v nadmořské výšce 340 - 430 metrů, je chráněn jako národní přírodní památka od roku 1986. Geologický podklad území tvoří vápence devonského stáří. Na území najdete četné krasové jevy s významnými jeskyněmi. Nejznámější z krasových jevů je Aksamitová brána, která vznikla pravděpodobně 
zřícením stropu velké jeskyně. Pozoruhodným útvarem je také Jelínkův most. Jedná se o úzkou, 9 metrů hlubokou soutězku, jejíž téměř 1 m vzdálené okraje jsou na dvou místech přiblíženy natolik, že se dotýkají a tvoří zajímavý krasový jev připomínající gotický lomený oblouk. Nalézají se tu i zajímavé jeskyně Kozí díry, Tři voli a archeologicky významná jeskyně Děravá, kde bylo objeveno množství nástrojů a kostí.

Zlatý kůň

Jeden z nejvyšších kopců Českého krasu (475 m. n. m.) leží jižně od obce Koněprusy. Jde o mohutný masiv devonských vápenců, mimořádně hodnotný z přírodovědeckého hlediska. Těžbou vápenců jsou zde odkryty geologické profily a paleontologická naleziště světového významu. Jedná se o nejnázorněji odkytý korálový útes v Evropě a nejbohatší paleontologickou lokalitu v České republice. Výsledkem rozsáhlého zkrasovění jsou Koněpruské jeskyně, největší jeskynní systém v Čechách, který byl objeven v roce 1950. 
Součástí národní přírodní památky je i několik opuštěných lomů. Na vrcholu a úbočích Zlatého koně najdete zajímavá rostlinná společenstva a ze živočichů je zde nápadný výskyt mnoha druhů motýlů.


Přírodní památky:

Lom u Kozolup

Na jižní hranici katastru Kozolup je opuštěný jámový lom, chráněný jako přírodní památka. Jsou zde profily kopaninskými vrstvami s bohatými nálezy zkamenělin, zejména korálů, trilobitů a ramenonožců.
Lokalita je zařazena do mezinárodního projektu Ecostratigraphy (UNESCO). Lom je ve světové paleontologické literatuře znám jako "kouřící lom", protože po několik let (do r. 1981) se do něj vyvážel papírový odpad, který zde byl spalován. V současné době je sem vyvážení odpadu zakázáno a bývalá skládka se rekultivuje.
 

Špičatý vrch - Barrandovy jámy

Asi 1,5 km jižně od obce Loděnice, na severozápadním úbočí Špičatého vrchu (nad silnicí z Loděnic do Bubovic) se nachází paleontologická lokalita v silurských vrstvách odkrytých zářezem silnice a v dnes již částečně zasutých jamách. Jde o ojedinělý odkryv vulkanického vývoje siluru. Sedimenty obsahují hojnou trilobitovou a jinou faunu. V Barrandových jamách jsou odkryty aulakopleurové břidlice.
Botanicky ani zoologicky není území výjimečné. Na loukách, jež navazují bezprostředně na chráněné území, přežívá drobná populace sysla obecného, který dnes patří ke kriticky ohroženým druhům.

Trubínský vrch

Nad obcí Trubín se rozkládá přírodní památka (290 - 310 m. n. m.), ekosystém skalní stepi na diabesech, kde se vyskytují vzácné teplomilné druhy.

Vraní skála

Geomorfologicky důležitý skalní hřbet v exponované pozici, severozápadně od Zdic. Největší buližníkové těleso v severozápadním Barrandienu. Relativní převýšení dosahuje místy až 40 m. Výskyt bezobratlých živočichů.
 

Zdická skalka u Kublova


Vypreparovaný buližníkový kamýk s vegetací otevřených stanovišť najdete necelý kilometr jihovýchodně od obce Kublov.



Markův mlýn


Přírodní památka označuje bohaté naleziště koniklece lučního a najdete ji severně u obce Podkozí.


 


Přírodní zajímavosti:

Králova studně 

Asi 2 km ze Srbska, po žluté a nato červené turistické značce vyvěrá Králova studně. Krasový pramen, získal svůj název podle pověsti, která říká, že se zde zastavoval císař Karel IV. a nechával odpočinout členům svého doprovodu a koním. Vydatnost pramene je v průběhu celého roku asi 0,1 l za vteřinu. Vody vytékající na povrch vytvářejí pod pramenem malou mokřinu s přirozeným výskytem olše lepkavé a některými vlkomilnými bylinami. V minulosti pramen vtékal do obecní studny Srbska, 3 km vzdáleného, a sloužil jako zásobárna kvalitní pitné vody.

Lomy Amerika

Od Mořiny až hluboko do Národní přírodní rezervace Karlštejn se nachází soustava opuštěných vápencových jámových lomů, které jsou propojené podzemními štolami. V této lokalitě je lomů několik, nejznámější jsou však Velká Amerika, Malá Amerika a Mexiko.
Celá soustava lomů byla pojmenována Amerika podle nedaleké usedlosti. Vápenec se v této oblasti začal těžit již ve 14. století. Rozsáhlejší těžba začala až v roce 1891 založením vápenky. V lomu Mexiko byl v roce 1949 zřízený "trestanecký" lom a po 4 roky zde pracovalo v těžkých podmínkách na dva tisíce převážně politických vězňů. Jejich utrpení dnes připomíná 2 m vysoký blok kamene, v jehož vrchní části je vysekán otvor ve tvaru mříže. Provoz těžby v lomu Velká Amerika byl ukončen sesuvem půdy v roce 1963. Prů svůj netypický vzhled začala být lokalita vyhledávaná trampy, dobrodruhy i filmaři. Byl zde natáčen film Limonádový Joe, Malá mořská víla nebo Akumulátor. Časté úrazy i smrtelné, donutily úřady vstupy do lomů zavřít. 

Očkovský přesmyk

Tato rozsáhlá geologická porucha vznikla při horotvorných pochodech po ustoupení prvohorního moře, když zde došlo k nasunutí starších vrstev na mladší. Profil očkovským přesmykem byl odkryt těžbou vápenců v lomu na Kobyle u Koněprus. Z temene vrchu Očkov (369 m. n. m.) je široký rozhled k jihu na pásmo Hřebenů k severu do údolí Berounky a na komplex lesů Národní přírodní rezervace Karlštejn. Ze severního úbočí kopce je nádherný výhled na hrad Karlštejn. Na severním a severozápadním svahu Očkova je vybudováno golfové hřiště s osmnácti jamkami.

Památné stromy

Dub Sedmi bratří
Jedním z nejstarších stromů na Karlštejnsku je dub nad roklí Budňanského potoka, necelé 2 km severně od Karlštejna. Svou výškou 16 m a obvodem 480 cm je tento dub letní největší v okolí. Jeho dva kmeny v průběhu staletí srostly a vytvořily pozoruhodný přírodní úkaz.
Pověst vypráví, že se u starého stromu scházelo sedm bratří - loupežníků, kteří si v jeho stínu dělili uloupenou kořist. Údajně pod ním odpočíval sám Karel IV., když z Prahy cestoval na hrad Karlštejn. To však vyvracejí odborníci, kteří stáří stromu odhadují na 350 let.

Dub na Herinkách
Starý dub rostl na místě zvaném Herinky, na severozápadním
okraji karlštenské rezervace. Podle pověsti se pod ním kníže Bořivoj setkal s poustevníkem sv. Ivanem. Možná to opravdu bylo na místě, kde rostl dub, ale památný strom, o kterém je řeč, to zcela určitě nebyl; musel by totiž být starý alespoň tisíc let. Dub odumřel v roce 1974 a jeho stáří bylo odhadováno na necelých 450 let. Na jeho místě je zasazen dub jiný.

Pramen v osadě Koda

Přístup do osady Koda je z Tetína je asi 2 km po modré značce, ze Srbska 1,5 km po žluté značce. V Kodě vyvěrá stejnojmenný pramen, který nikdy nezamrzá. Teplota vody je po celý rok 10 °C. K prameni se dá sestoupit kapličkou. Pod ní se nachází rybníček s hrází, který sloužil jako zásobárna vody pro mlýn.
Zvláštní je i název této staré lokality, zaujímající svou krásnou a romantickou atmosférou, která jí dává přídech tajemství. Název Koda zřejmě pochází z ještě předkeltského osídlení. Nejnovější poznatky o Keltech i starých Slovanech potvrzují kult vody, která nejen léčila, ale s jejíž pomocí se především věštilo.  

Skála nad obcí Svatý Jan pod Skalou

Svislá skalní stěna ve tvaru kočičího hřbetu se tyčí nad údolím ve výšce 180 m (438 m. n. m.). Je výběžkem vápencového hřebene Stydlých vod. Na jejím vršku je mohutný dřevěný kříž, který označuje místo, odkud prý sv. Ivan žehnal české zemi. Na jejím vrcholku stálo před více než 2 500 lety pravěké sídliště, o čemž svědčí dodnes patrné zbytky jeho valů. Ve skále jsou dvě nepřístupné jeskyně; větší, zvaná Pod Křížem, prochází skálou jako tunel.

Údolí Berounky a lom Alkazar

Všestranně cenné území tvoří skalní kulisy kaňonu Berounky mezi Berounem a Karlštejnem. Nachází se zde krasové jevy, paleontologická a archeologická naleziště. Svahy skal porůstá vegetace s alpinskými druhy rostlin. Skály na levém břehu řeky Berounky jsou součástí Národní přírodní rezervace Karlštejn. Nejznámější z nich
se nachází v bývalém etážovém vápencovém lomu Alkazar, ve kterém najdete řadu jeskyň a horizontálních štol. Během války zde měla být vybudována továrna na rakety. Nebyla však dokončena. V 50. - 60. letech byl zde uskladňován radioaktivní materiál. Alkazar je oblíbeným výletním a lezeckým místem. Na pravém břehu řeky jsou také pěkné skalní útesy, zejména v okolí bývalého Tomáškova lomu. Nad obcí Srbsko se v úbočí kopce Chlum nachází lom, ve kterém se nachází nepřístupné krasové jeskyně.
Při Berounce je zajímavostí několik pevnůstek, tzv. řopíků z r. 1936, které měly tvořit 5. obranné pásmo; jedny z mála, které nebyly za 2. sv. války zničeny.

Keltské oppidum ve Stradonicích

Keltské oppidum Stradonice bylo postaveno na vrchu Hradiště. Nejstarší fáze stavby opevnění spadá do časového úseku kolem roku 120 před Kristem. V průběhu jeho rozmachu a existence byla opevněním chráněna plocha o celkové rozloze zhruba 90,3 ha. Poloha hradiště byla známa náhodnými nálezy mincí a bronzových předmětů. V roce 1877 tu bylo náhodně nalezeno zhruba 200 kusů zlatých mincí. Poté Hradiště a s ním malá vesnička Stradonice vstoupily do moderní historie a do povědomí evropských sběratelů a archeologů. Nejobsáhlejší sbírka stradonických nálezů je umístěna v dnešním Národním muzeu. Středočeský kraj nechal umístit v místě stradonického oppida informační tabule s údaji o historii, vykopávkách, původních stavbách i výrobcích Keltů a v objektu nižborského zámku zřídil Informační centrum keltské kultury.
Kde ho najdete: Ve Stradonicích u kostela opusťte silnici a stoupejte po turistické značce nad obec, odměnou vám bude pěkný výhled. Po příjemné polní cestě dojdete až k místu, kde jsou ještě patrné zbytky opevnění a vstupu. Na vstupní ceduli se dozvíte něco zajímavého o opevnění. V prostoru hradiště vás další tabule seznámí se stavbami, jejichž zbytky odkryl archeologický výzkum. Pokračujete-li dál a vystoupáte do nejvýše položeného místa, do bývalé akropole, čeká vás tu kříž, který označuje místo, kde byl v roce 1877 nalezen keltský poklad.
Odkaz: www.celticeurope.cz


Pravěká sídliště u Lochovic

Na jaře 2010 při archeologickém výzkumu u Lochovic byla nalezena čtyři pravěká sídliště - půdorysy domů a hrob mladé keltské dívky. Po uskutečnění skrývky ornice na celé ploše (výzkum byl vyvolán stavbou čističky odpadních vod) se objevilo před archeology přes dvě stě padesát objektů. Tři nejstarší z pravěkých sídlišť patří do mladší doby kamenné, do období prvních zemědělců v české kotlině, kteří obývali region přibližně v době 5500 až 4300 let před naším letopočtem. Nejvýznamnějším objevem bylo zjištění čtyř půdorysů, takzvaných dlouhých domů, které měly šířku 6 až 7 metrů a délku mezi 10 až 20 metry. Dále byly odkryty dva rozsáhlé hliníky, velké jámy sloužící k těžbě hlíny. Na jejich dně byly zjištěny dva lidské pohřby bez milodarů.
Ze všech objektů bylo získáno ohromné množství odpadků a drobných poztrácených věcí. Jedná se o tisíce zlomků keramiky a stovky zlomků zvířecích kostí. Byla nalezeny desítky zlomků kamenných seker a mlýnů na mletí obilí. Raritou jsou štípané nástroje vyrobené z radiolaritu doneseného až z Karpatské kotliny. Zatím nebyl zjištěn nikde jinde v Čechách.
Náleží do posledních století před Kristem, kdy naši zemi obývali Keltové. Archeologům se podařilo u Lochovic odkrýt jeden hrob patřící obyvatelům tohoto sídliště. Hrob obsahoval tělo mladé dívky pohřbené v natažené poloze na zádech v dřevěné rakvi. Na cestu na onen svět dostala svoje překrásné šperky.


Hradiště V Kozle 

Na soutoku řeky Berounky a potoka Kačáku (Loděnice) je pozoruhodné místo, které nemůžeme minout, jestliže se vydáme po současné cyklostezce z Berouna do obce Srbsko. Místo V Kozle patří mezi významné archeologické lokality v blízkosti hradiště na Tetíně i brodu přes Berounku. Spolu s dalšími dvěma opěvněnými sídlišti u obce Svatý Jan pod Skalou, kde archeologové odkryli jedno v oblasti nad Třesinou, druhé přímo na skále U Kříže, jsou 
situována do období tzv. podzní knovízské kultury. Hradiště jsou pozoruhodné tzv. spečenými valy. Ty však mohou být pozůstatky např. hutní činnosti.
Samotné jméno V Kozle nás může svádět k jednoduchému vysvětlení, že na tomto místě naši pohanští předkové konali obřady, jehož hlavním objektem byl kozel. Je však skutečností, že se zde nacházelo jak pravěké, tak později slovanské hradiště. 


Tajuplný Damil

Jižně od Ratinky ční do výše 396 m Damil. Na vrcholu Damilu jsou skrovné zbytky pravěkého hradiště. Ještě v polovině 17. století, konkrétně v roce 1636, jsou v městských knihách lesy na Damilu označovány jako na Nedamilu a oblast okolo jako Nedamilí. Většina zdejších lesů a pastvin byla majetkem města Berouna. V letech 1564 - 1576 se lámal z lomu na Damilu vápenný kámen pro přestavbu berounské radnice. Kámen a vápno z okolí Damilu a Tetína byly tak výborné kvality, že je vozili v letech 1780-1790 i na stavbu pevnosti Terezín. Lomy na stavební kámen proslul i Kosov. Z jeho útrob byla v roce 1803 vybudována silnice z Berouna do Králova Dvora, jejíž trasa se dochovala do dnešních dnů. 

Hrad Karlštejn

Adresa: Karlštejn 172, 267 18 Karlštejn 
Tel.: +420 311 681 617, +420 311 681 695;
Fax: +420 311 681 296, +420 311 681 301
Web: www.hradkarlstejn.cz

Asi nejnavštěvovanějším turistickým cílem je hrad Karlštejn, obklopený stejnojmennou národní přírodní rezervací. Hrad, který patří k vrcholům gotické architektury založil v roce 1348 Karel IV. jako místo pro odpočinek a duchovní rozjímání. Sloužil také pro ukládání říšských korunovačních klenotů, sbírek svatých relikvií, nebo pro přijímání vzácných návštěv. Korunovační klenoty byly po císařově smrti odvezeny do říše. Svatováclavská rokuna se vrátila do Čech a na hrad Karlštejn až s nástupem Zikmunda Lucemburského na trůn. Nyní jsou klenoty uloženy ve svatováclavské kapli v chrám sv. Víta v Praze. Na Karlštejně si však můžeme prohlédnout jejich repliku. Skutečným uměleckým klenotem je zde Kaple sv. Kříže zdobená 2994 leštěnými polodrahokamy a proslulými deskovými malbami Mistra Theodorika.

 


Hrad Křivoklát

Adresa: Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
Tel.: správa +420 313 558 440, pokladna +420 313 558 440
Fax: +420 313 559 165  
Web: www.krivoklat.cz

Hrad Křivoklát patří k nejstarším a nejvýznamnějším gotickým hradům v České republice. Založen byl ve 13. století králem Václavem I., ovšem k dokončení došlo až za vlády Přemysla Otakara II. I následující vladaři hrad zvelebovali. K nutným rekonstrukcím došlo po dvou požárech (r. 1643 a r. 1826). Hradní bránou procházel také Karel IV., avšak nejvíce hrad navštěvoval Václav IV., který si obzvláště zamiloval okolí a lesy, ve kterých byla hojnost zvěře k lovu. Za husitských válek byl hrad několikrát dobyt. Na jeho obnově se v 15. a 16. století podílel Vladislav Jagellonský. Za vlády Habsburků byl hrad používán jako vězení. Poté měli v državě hrad Schwarzenberkové, Valdštejnové a Furstenberkové, kteří jej vlastnili do roku 1918. Od roku 1929 je Křivoklát státním majetkem. Ukázky gotického umění je možné vidět v expozicích v rytířském a královském sále. Dále je přístupná hradní kaple, muzeum, obrazárna, mučírny, velká věž a hradební ochozy.
 


Hrad Točník

Adresa: 267 51 Zdice 
Tel.: +420 311 533 202
Web: www.tocnik.com

Stejně jako hrad Karlštejn je nerozlučně spjat se jménem Karla IV. také hrad Točník. Jeho zakladatelem byl Karlův syn Václav IV. První zpráva o Točníku pochází z roku 1398. Hrad byl od počátku koncipován jako velkolepá, reprezentativní, architektonicky velmi vyspělá stavba. Byl užíván až do období třicetileté války, během jejíhož průběhu zpustnul. Nadále byl dobře udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923. Točník, jehož vývoj byl násilně přerušen husitskou revolucí, dodnes představuje jeden z vrcholů vývoje českých hradů na konci 14. století. Je dějištěm mnoha akcí, od hudebních a divadelních až po šermířské souboje a pravěké dny.


Hrad Žebrák

Adresa: 267 51 Zdice 
Tel./fax: +420 311 533 202
Web: www.tocnik.com

Byl postaven ve 2. polovině 13. století příslušníky rodu Buziců, pány z Valdeka a na první pohled upoutá svou mohutnou válcovou věží. V roce 1336 se stal královským majetkem. Nejvýznamnější etapu ve vývoji hradu představovala vláda Václava IV., který jej přestavěl ve velkolepou rezidenci. Král Václav IV. na Žebráku často pobýval, i poté, kdy si nad ním, na horním konci skalního hřebene, vystavěl nový nádherný hrad Točník. Husitské války se hradu téměř nedotkly, znamenaly však jeho přechod do rukou zástavních držitelů. Od konce 15. století se zájem majitelů přesunul na pohodlnější Točník a Žebrák počal být zanedbáván. Proces chátrání urychlil požár v roce 1532.
Dnes nabízí zřícenina hradu Žebrák svým návštěvníkům mohutnou válcovou věž zdobenou iluzivním kvádrováním jako rozhlednu, temnou hladomornu nebo torzo výstavného paláce Václava IV.


Hrad Krakovec

Sídlo NPÚ St. hradu Krakovec: Krakovec 4,
270 35 Petrovice 
Tel.: +420 313 549 302
Web: www.hrad-krakovec.cz

Postaven v letech 1381 a 1383 královskou pražskou hutí pro tehdejšího purkrabího hradu Křivoklát, Jíru z Roztok, známého z románu A. Jiráska Mezi proudy. Od roku 1410 patřil Jindřichu Leflovi z Lažan, jehož hostem zde byl mistr Jan Hus před odjezdem do Kostnice. V roce 1783 hrad vyhořel a začal pustnout.
Dnes se na hradě konají v letních měsících různé kulturní akce.



Zámek Hořovice

Adresa: Vrbnovská 22, 268 01 Hořovice
Tel./fax: +420 311 512 479, +420 724 331 568
Web: www.zamek-horovice.cz

Reprezentativní šlechtické sídlo nechal na přelomu 17. a 18. století, v období vrcholného baroka, vystavět hrabě Jan František z Vrbna, nejvyšší kancléř království českého.

 


Zámek Nižbor -
Informační centrum keltské kultury

Adresa: 267 05 Nižbor
Tel.: +420 311 693 100, +420 725 759 344
Web: www.celticeurope.cz

Původně středověký královský lovecký hrad byl v 17. století přestavěn na barokní zámek.
Po rekonstrukci se stal sídlem Informačního centra keltské kultury, které nabízí mimo jiné zajímavou multimediální projekci o životě Keltů. V nedaleké obci Stradonice se totiž nalézá nejslavnější keltské oppidum v Čechách z 2. století př. n. l., postavené na vrchu Hradiště.


Lovecký zámek Králův Dvůr

Kontakt: Městský úřad Králův Dvůr, náměstí Míru 139,
267 01 Králův Dvůr
Tel: +420 311 652 020
Web: www.kraluv-dvur.cz

Zámek v Králově Dvoře u Berouna byl postaven Janem mladším z Lobkovic roku 1585. V místech dříve stával starší objekt patrně z počátku 15. století vlastněný pány z Buřenic. Královský majetek byl od roku 1594 využíván jako lovecký zámek. Do dnešní podoby přestavěn v přelomu 17. a 18. stol.
Na renezančním jižním křídle najdete pravoúhlý portál se znaky Lobkoviců a Novohradských z Kolovrat a na fasádě zbytky sgrafit. V přízemí západní části jižního křídla jsou znatelné renesanční nástěnné malby z období po roce 1585. Dnes vlastní zámeček soukromý majitel. Nádvoří budovy je využíváno pro kulturní akce.


Zámek Svinaře

Adresa: Svinaře 1, 267 28 Svinaře
Web: www.svinare.com

V roce 1766 nechal Antonín Maschek z Maasburgu vystavět v poplužním dvoře zámek a rozlehlou zahradu s parkem. Od roku 1825 vlastnil zámek Antonín Jan Oppelt, který zhodnotil svůj majetek o tři poplužní dvory s ovčíny, zámek s parkem a bažantnicí, pivovar, hospodu a mlýn. V roce 1863 koupil zámek rod Bachofenů z Echtu. Jejich erb je umísten nad arkádou.
Od roku 1945 spravoval zámek stát. Na počátku roku 2003 koupil značně zdevastované budovy zámku Jiří Nosek ze Svinař. Jeho rod po 11 generací hospodařil ve Svinařích na pozemcích statku. Záměrem současného majitele zámku je budovy postupně zrekonstruovat, některé zámecké prostory zpřístupnit veřejnosti a znovu tak obnovit tradici svinařského dvora. V přístupných částech zámku se konají zajímavé akce pro návštěvníky, např. Svinařské řetězení (prezentace uměleckého i tradičního kovářství) nebo různá kulturní vystoupení.


Zřícenina hrádku Jenčov

Kontakt: Spolek na ochranu hradu Jenčova,
Košťálkova 1355, 266 01 Beroun-Město
Tel.: +420 737 976 003
Odkaz: www.belec.cz/index.asp

Zbytky kdysi zřejmě nejmenšího hradu v Čechách najdete v nádherném prostředí CHKO Křivoklátsko. Nachází se asi 1,5 km jihozápadním směrem od obce Běleč. Byl postaven mezi zalesněnými stráněmi na skalce obtékané potokem Vůznicí, který tak vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop. Tento neveliký hrad měl podle zbytků kamenných zdí dvě části. Povrchový archeologický průzkum s jistotou dokázal existenci hradu již na počátku 14. století. Zánik byl odhadnut na 15. - 16. století.
V roce 1998 se podařilo uskutečnit záměr několik mladých lidí a vytvořit oficiální společenství s názvem Spolek na ochranu zříceniny hradu Jenčova. Kromě oprav hrádku Jenčova organizují každoročně historické hry Bělečské půtky a šarvátky na prostranství kolem kostela svatého Mikuláše v Bělči nebo akci Vynášení Smrtky, kterou připravují vždy počátkem dubna v Nižboru. 


Zřícenina hradu Tetín

Kontakt: Obecní úřad Tetín, Na Knížecí 2, 266 01 Beroun
Tel./fax: +420 311 622 316
Odkaz: www.tetin.cz

Zbytky hradu založeného ve 2. pol. 13. stol. Václavem II., podle Kosmy údajné místo zavraždění kněžny Ludmily najdete 4 km na jihovýchod od Berouna.
Tetín je místem prastarým, svázaným s pověstmi z dob nejranější české státnosti. Bývalo zde slovanské hradiště, jež mělo být založeno bájnou Krokovou dcerou Tetou. Později zde sídlila první česká kněžna Ludmila. Ta zde byla za ne zcela jasných okolností v roce 921 zavražděna. Starší přemyslovské hradiště, které se rozprostíralo v místech dnešní obce Tetín, nahradil poněkud níže, na konci srázného ostrohu nad pravým břehem řeky Berounky kamenný středověký hrad. V té době Tetín prožíval hlubokou krizi, o čem svědčí jak skromná podoba hradu, tak jeho určení coby pouhého sídla královského lovčího.
Za krále Václava II. se Tetín stal sídlem přemyslovských levobočků a za tímto účelem byl nákladně rozšířen a opevněn. Roku 1357 koupil tetínské panství Karel IV. Vzápětí bylo tetínské panství připojeno k nově zbudovanému hradu Karlštejnu a starý tetínský hrad zanikl.

Chrustenická šachta

Kontakt: +420 606 885 595
Web: www.chrustenicka-sachta.cz

Poloha: Expozice důlní techniky se nachází 8 km na severovýchod od Berouna, na okraji obcí Loděnice a Chrustenice, v místech, kde se stará silnice Beroun – Praha kříží s dálnicí D5.

Železnorudný důl Chrustenice (1861 - 1965) patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu. Měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m, tj. 120 m pod hladinou moře. Důl nemá klasickou těžní věž - veškerá těžba a doprava probíhala v podzemí, pomocí unikátních strojoven, vybudovaných na 8. a 48. patře. Ve stovkách metrů zpřístupněných chodeb je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti. Součástí prohlídek je jízda důlním vlakem.

Zajímavosti: 
► Novinkou pro návštěvníky je těžební věž, kterou získali ze železnorudného dolu v Krušné Hoře u Nového Jáchymova. Jedná se o jedinou těžní věž svého druhu v Evropě. 
► Chrustenická šachta také už několikrát posloužila filmařům k pořízení důlních záběrů při natáčení filmů: 1996 - Zdivočelá země, Bumerang; 2000 - Zdivočelá země - pokračování; 2001 - Motel Anathéma; 2007 - videoklip Kanye West; 2010 - hraný dokument Quecreek.


Solvayovy lomy

Kontakt: Společnost Barbora o. s., Svatý Jan pod Skalou 11, 266 01 Beroun, prohlidky@solvayovylomy.cz
(dotazy na exkurze, prohlídky, otevírací dobu)
Web: www.solvayovylomy.cz

Poloha: Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu leží v místě bývalých lomů pod názvy Na Stydkých vodách nebo Na Parapleti, mezi obcemi Svatý Jan pod Skalou, Loděnice a Bubovice. Protože se skanzen nachází v Národní přírodní rezervaci Karlštejn, zanechte motorové vozidlo v těchto obcích a pokračujte pěšky nebo na kole po cestách označených symbolem hornických kladívek. Z Bubovic je přístup nejjednodušší, asi 20 minut pěší chůze.

O přírodní Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém Krasu se stará společnost Barbora. Skanzen dokumentuje historický vývoj těžby vápence v Českém krasu. Atrakcí pro návštěvníky je jízda po lomu původními hornickými vozíky, tažené důlními lokomotivami.

Zajímavost: V sezoně se tu každoročně konají pravidelné akce, např. Rotující setrvačníky nebo Setkání přátel staré techniky.  


Hamousův statek ve Zbečně

Kontakt: Národní památkový ústav, Hamouzův statek, čp. 22, 270 24 Zbečno
Tel.: +420 313 558 440 
Web: www.zbecno.cz/hamousuv-statek  

Poloha: Kulturní památka leží v obci Zbečno při hlavní komunikaci Křivoklát - Sýkořice, proti kostelu sv. Martina. Z vlakového nádraží vykročíte vlevo po cestě,
přejdete most přes řeku Berounku a za mostem budete pokračovat opět vlevo. 

Návštěvníky čeká prohlídka lidové roubené stavby původně z přelomu 16. a 17. století se stodolou, stájemi a chlévy. Nahlédnete tak do podsklepeného obytného domu se světnicí, komorami i černou kuchyní.

Zajímavost: Pravidelně se zde v polovině července koná malý řemeslnický jarmark Šafářův dvoreček s pečením chleba a koláčů.
 


Důl Mayrau ve Vinařicích

Kontakt: 273 07 Vinařice u Kladna
Tel.: +420 312 273 067, +420 312 274 126
Web: www.mayrau.wz.cz

Poloha: Skanzen se rozkládá asi 30 km západně od Prahy, ve Vinařicích u Kladna. Z Kladna jede na zastávku Důl Mayrau autobus MHD Kladno č. 9.

V roce 1874 začala Pražská železářská společnost na vrchu Homolka u Vinařic s hloubením jámy. Uhelná sloj o mocnosti 9 m byla odkryta 28. září 1878 v hloubce 515,2 m. Důl byl slavnostně pojmenován po tehdejším předsedovi správní rady JUDr. Kajetánu Majerovi - Mayrau. Skanzen svým návštěvníkům nabízí prohlídku technických památek zaměřených na dokumentaci a prezentaci hornické činnosti na Kladensku a Slánsku.

Zajímavosti:
► Model posledního pracovního dne: Návštěvník získá intenzivní pocit, že prochází dolem, který před půl hodinou opustila směna.
► Strašidelné podzemní pro děti: 130 metrů důlních chodeb, které jsou plné strašidel, strašáků a strašidláků.
► Čeká vás tu také Galerie Mayrau s aktuálními výstavami i kulturním programem.